Byla jednou jedna stařenka, které Bůh slíbil, že ji toho dne navštíví. Byla na to přirozeně velmi hrdá. Drhla, uklízela, pekla a chystala na stůl a pak začala na milého boha čekat. Najednou někdo zaklepal na dvěře. Stařenka rychle otevřela, ale jakmile uviděla, že venku stojí jen ubohý žebrák, řekla: "Jdi si svou cestou! Já právě teď čekám na milého Boha, nemohu tě přijmout!" S tímto nechala žebráka odejít a zabouchla za ním dveře. Po chvíli znovu někdo zaklepal. Stařenka tentokrát otevřela ještě rychleji než poprvé. Ale koho viděla venku stát? Jen nějakého ubohého starce. Byl to Bůh.
Žádné komentáře:
Okomentovat